Pan Trh se často nechává svést přílišným optimismem, nebo naopak neopodstatněným strachem

"Představte si, že vlastníte malý podíl v soukromém podniku, který vás přišel na tisíc dolarů. Jeden z vašich společníků, pan Trh, je velice ochotný a úslužný. Každý den vám říká, kolik si myslí, že má váš podíl hodnotu, a navíc vám nabízí, že za tuto cenu můžete nakoupit další podíly, nebo je naopak prodat.

Někdy jsou jeho názory na hodnotu přesvědčivé a odůvodněné skutečným vývojem podniku a vyhlídkami, o nichž víte.

Na druhé straně se pan Trh relativně často nechává svést přílišným optimismem, nebo naopak neopodstatněným strachem a jeho návrhy ohledně hodnoty vám připadají poněkud přitažené za vlasy - ať již na jedné nebo druhé straně," říká slavná Grahamova metafora.

Trh má totiž podobu úředně uznaného blázna, o jehož občasné pošetilosti všichni vědí. Nedává proto velký smysl řídit se podle toho, že tento blázen denně vykřikuje, jakou hodnotu má váš majetek a že byste se z tohoto důvodu měli dnes cítit dobře, nebo naopak špatně.

V reálném životě by někoho takového nikdo neposlouchal, ale ve finančním světě si podle Grahama necháváme od tohoto šílence ochotně radit a rezignujeme na kontrolu založenou na vlastních názorech. Hlavním a nejtěžším úkolem pro "inteligentního investora" je podle Grahama zabránit sobě v tom, abychom sabotovali vlastní investiční úsilí tím, že bychom nakupovali jen proto, že pan Trh křičí "Nakupuj!", a prodávali jen proto, že křičí "Prodej!".

Jan Hýsek